| Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) |  |
| LIDOVĚ: celníček, jazejček |
ČÁST: listy, semena.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: slizy, třísloviny, flavonoidy, kyselina křemičitá a glykosid aukubin. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: glykosin má antibiotické vlastnosti. Třísloviny ničí choroboplodné bakterie ve sliznici a působí při zánětlivých onemocněních dutiny ústní a hltanu. Křemík obsažený v kyselině křemičité je důležitý pro chrupavky a zdravý vývoj kostí. Flavonoidy působí protizánětlivě. |
FORMA POUŽITÍ: čaj je výborný prostředek proti kašli. Kloktání jitrocele se doporučuje při zánětech dutiny ústní a hltanu. Čestvé listy se přikládají na místa bodnutí hmyzem, otoky a svědivá místa. Na zanícené rány se doporučovalo přiložit nejprve změkčený list jitrocele většího, který je zbaví hnisu a nečistot, a pak teprve jitrocel kopinatý.
|
ČAJ: 2 lžičky sušeného jitrocele zalijeme vroucí vodou a necháme 10 minut luhovat a scedíme. Pijeme 2-3 šálky denně.
SIRUP: hrst čerstvého sušeného jitrocele zalijeme vroucí vodou, necháme vychladnout a scedíme. Odvar znovu přivedeme k varu a při střední teplotě svaříme na poloviční obsah. Pak v něm rozpustíme 200g medu a ještě teplý sirup plníme do sterilní lahve. Používáme několik lžic denně.
TINKTURA: čerstvé listy vložíme do sklenice a zalijeme 60% lihem, sklenici uzavřeme a necháme na 2 týdny na teplém místě, pak tinkturu přefiltrujeme a nalijeme do tmavé láhve.
ČAJOVÁ SMĚS: dva díly listů jitrocele, po dílu kořene topolovky, lékořice a květu heřmánku. Dvě lžíce směsi dáme večer do 1/2l vlažné vody a necháme přes noc macerovat. Odlijeme asi polovinu, zbytek krátce povaříme a necháme vychladnout a scedíme. Obě složky smícháme a přidáme lžičku tinktury z prhy chlumní. Pijeme vícekrát denně nalačno proti vředům žaludku a dvanácterníku.
|
VÝSKYT: první zprávy o léčbě jitrocelem pocházejí od Asyřanů. V době kamenné se dostal zřejmě s obilím z Asie do střední Evropy. Nyní je celosvětově rozšířený.
|
