| BEZPEČNOST BYLINNÉ LÉČBY |
Prostudujte si v knize podrobné informace o příslušné léčivé rostlině, o jejích účincích, bezpečnosti, vedlejších účincích. Pokud narazíte na varování řidte se jím! Máte-li pochybnosti o vhodnosti té či oné byliny na vaše onemocnění či vzhledem k vašemu předchozímu zdravotnímu stavu, raději s užíváním této byliny nezačínejte! Označení, že jde o tu nebo onu rostlinu, neberte automaticky. Volte produkty označené dvouslovným latinským označením, určující rod a druh. Zásada "čím více, tím lépe" tu neplatí! Doporučené dávkování je založeno na vědeckém výzkumu a opírá se o staleté zkušenosti. Nepodstupujte riziko poškození tím, že si budete dávky zvyšovat. Obecně platí, že u komerčně distribuovaných bylinných přípravků je třeba dodržet dávkování uvedené na obalu.
Pokud začnete léčbu s bylinami, sledujte reakci svého těla, všímejte si případných nepříznivých účinků jako je bolest břicha, průjmu, bolestí hlavy, svědění, vyrážky a všeho co se vymyká normálu. I když nepatříte k alergikům, můžete mít na některou bylinu abnormální reakci. Pokud si takových zdravotních potíží všimnete a máte podezření na možnou spojitost s roslinným přípravkem, okamžitě přestaňte s jeho užíváním a poraďte se s lékařem. I když jsou účinky většiny léčivých rostlin šetrné, mohly by u velmi malých dětí představovat nebezpečí. U dětí je třeba zásadně se řídit podle tělesné hmotnosti. Standardní dávkování bylinných přípravků je určeno pro dospělou osobu s tělesnou hmotností 75kg.
Je třeba dát pozor na interakce mezi léčivými přípravky. S rostlinnými oleji je třeba zacházet opatrně! K smrtelné otravě stačí pouhá čajová lžička silice americké byliny Hedeoma pulegioides! Pozor na příznaky otravy, pokud se vyskytne nevolnost od žaludku, zvracení, průjem, bolest hlavy do jedné nebo dvou hodin po požití jakékoli léčivé byliny, okamžitě přestaňte bylinu užívat a sledujte, zda vaše reakce odezní. Pokud je reakce organismu silná je třeba neprodleně vyhledat lékařské ošetření. Informujte ošetřujícího lékaře které byliny užíváte a za jakým účelem.
Nejlépe dva měsíce před plánovanou operací je třeba přestat užívat rostliny s protisrážlivými účinky na krev. U standardizovaných produktů není určen obsah účinných látek tak přesně jako u synteticky vyráběných léčiv, nicméně je určen spolehlivěji než u rostlin běžně sbíraných. Doporučuje se proto upřednostňovat nákup standardizovaných produktů. |
| AMINOKYSELINY A ZDRAVÉ DOPLŇKY STRAVY |
Při užívání těchto doplňků se doporučuje současně užívat i některé vitaminy, jako je například vitamin B6, B12 a niacin. Je dobré si ověřit, že směs aminokyselin je dobře vyvážená, složení má být vždy uvedeno na obalu. Poměr mezi esenciálními a neesenciálními by měl být asi 1:1. Složení má napodobovat přírodní výskyt aminokyselin, což má největší výživnou hodnotu. Po aplikaci antibiotik se často projeví nedostatek vitamínů skupiny B, protože některé z nich jsou vytvářeny bakteriemi tlustého střeva, jehož mikroflóra je antibiotickým působením poškozena. Podobný vliv mají antibiotika i na vstřebávání vitamínů A, C a K a některých minerálů.
Tryptofan - esenciální aminokyselina, která se významně účastní spolu s vitaminem B6, hořčíkem a niacinem na některých pochodech v centrálním nervovém systému, zvláště v mozku.
Tryptofan prospívá: pomáhá vyvolat přirozenou potřebu spánku; tlumí pociťování bolesti; působí proti depresím, úzkostem a napětí; potlačuje migrénu; snižuje chuť na alkohol.
Přírodní zdroje tryptofanu: sýr cottage, mléko, maso všeho druhu, sója, banány, meloun, sušené datle, arašídy a ostatní potraviny s větším obsahem bílkovin.
Doporučuje se 50-100mg nalačno denně. Současně užívat celý komplex vitamínů B ráno a večer při hlavním jídle.
Fenylalanin - esenciální aminokyselina, která je neurotransmiterem, to znamená, že umožňuje vedení nervového vzruchu po nervových vláknech. V těle se mění na noradrenalin a dopamin, které jsou rovněž neurostransmitery.
Fenylalanin prospívá: snižuje chuť k jídlu; zvyšuje zájem o sex; zlepšuje paměť a duševní aktivitu; odstraňuje deprese.
Přírodní zdroje fenylalaninu: všechny potraviny bohaté na bílkoviny, chléb, výrobky ze sóji, sýr cottage, netučné mléko, arašídy, sezamová semena, mandle a dýně.
Doporučuje se pro snížení chuti k jídlu 250-500mg hodinu před jídlem zapít vodou. Pro zvýšení aktivity se tablety užívají mezi hlavními jídly a zapíjí se vodou či ovocnou šťávou. Nesmí se užívat v těhotenství, při onemocnění fenylketonurií a rakovinou kůže.
DL-fenylalanin (DLPA) - je směs stejného dílu D, tj. syntetického, a L, tedy přírodního fenylalaninu. Tato látka povzbuzuje mozkovou tkáň k produkci látek podobných morfinu, takzvaných endogenních morfinů, zkráceně endorfinů, které přirozeným způsobem tlumí bolesti při úrazech i při tělesné námaze a zvyšují pozátěžovou euforii. Dále tlumí enzymatický systém a prodlužují tak působení endorfinů. Rozdíl mezi DLPA a morfinem či jiným opiátem je: nevzniká po ní návyk; je stále účinná, její efekt časem neklesá; má výrazně antidepresivní účinky; může se bez nebezpečí užívat dlouhodobě; není toxická; lze ji kombinovat s ostatními léky. DLPA působí jako přirozený prostředek pro potlačování bolesti u chronických onemocnění, jako je artritida, bolesti v zádech, migréna, svalové křeče, pooperační bolesti, neuralgie a jiné.
Doporučuje se šest tablet po 375mg denně, zhruba 15 minut před hlavním jídlem. Jestliže se úleva po třech týdnech nedostaví, doporučuje se na několik týdnů zdvojnásobit dávku.
Lyzin - esenciální aminokyselina je důležitá pro tvorbu bílkovin nutných pro stavbu buněk. Tvoří se z nich nové tkáně, používají se k opravám poškozených částí a k produkci protilátek a enzymů.
Lyzin prospívá: omezuje a tlumí některé virové infekce, například herpes simplex; zlepšuje duševní aktivitu; podporuje utilizaci mastných kyselin a jejich využití při pohybové aktivitě; podporuje plodnost; pomáhá vstřebávání vápníku; preventivně působí proti osteoporóze, využívá se i při její léčbě.
Přírodní zdroje lyzinu: ryby, mléko, fazole, maso, sýry, kvasnice, vajíčka, produkty ze sóji a jiné potraviny bohaté na bílkoviny.
Doporučuje se 0,5-1g denně před hlavním jídlem.
Arginin - aminokyselina je potřebná pro normální funkci žlázy podvěsku mozkového neboli hypofýzy. Spolu s ornitinem, fenylalaninem a dalšími neurotransmitery je arginin nutný pro produkci růstového hormonu. Používá se k léčbě mužské neplodnosti. Arginin zvyšuje odolnost proti infekcím tím, že zvyšuje produkci T lymfocitů, což jsou takzvaní přirození zabíječi vniklých choroboplodných zárodků a rakovinných buněk.
Arginin prospívá: zvyšuje počet spermií a mužskou sexuální výkonnost; stimuluje uvolňování růstového hormonu; zesiluje imunitní odpověď a urychluje hojení ran; podporuje spalování tělesného tuku a posiluje tvorbu svalů; stimuluje tělesnou a duševní aktivitu.
Přírodní zdroje argininu: ořechy, kukuřice, čokoláda, hnědá rýže, hrozny, slunečnicová a sezamová semena, celozrný chléb a jiná strava bohatá na bílkoviny.
Doporučuje se 2g nalačno. Není vhodný pro děti, osoby s duševními poruchami, při onemocnění oparem či herpesem. Velké dávky se nedoporučují. Při úrazech se zvyšuje potřeba argininu.
Taurin - neesenciální aminokyselina kterou si tělo dovede vyrobit samo, je základním kamenem mnoha druhů bílkovin. Obsahuje ho ve velkém množství kosterní svalový systém, srdeční sval a centrální nervová soustava. Je potřebný při trávení tuku, při vstřebávání mastných kyselin a v tuku rozpustných vitaminů. Kontroluje také hladinu cholesterolu. Rovněž má pozitivní vliv na činnost mozku.
Taurin prospívá: posiluje srdeční sval; podporuje zrak, preventivně působí proti makulární degeneraci; pomáhá v léčení úzkosti a epilepsie.
Přírodní zdroje taurinu: vejce, maso všeho druhu, zvláště rybí a mléko.
Doporučuje se 1,5g denně, nejlépe půl hodiny před hlavním jídlem a zapíjejí se vodou nebo ovocnou šťávou.
Růstový hormon - uvolňují nebo jeho produkci stimulují látky nazývané spouštěči. Hormon se hromadí v žláze nazývané hypofýza neboli podvěsek mozkový. Hladina v krvi stoupá při tělesné práci a po ní, ve spánku a hladovění.
Růstový hormon prospívá: pomáhá spalovat tuky a používat je při tělesné aktivitě; zvyšuje odolnost proti nemocím; urychluje hojení ran a opravu poškozených tkání; posiluje vazivové tkáně, zvláště šlachy a kloubní pouzdra; zvyšuje syntézu bílkovin a novotvorbu svalových vláken; snižuje hladinu močoviny v krvi.
Jako spouštěče se mohou uplatnit následující aminokyseliny za předpokladu jejich dostatečného přívodu ve stravě. Ornitin, arginin, tryptofan, glutamin, glycin a tyrozin, které podporují ve vzájemné kombinaci s vitaminem B6, niacinem, zinkem, vápníkem, hořčíkem, draslíkem a vitaminem C noční vyplavování hormonu z hypofýzy. Nejvyšší produkce se objevuje asi 90 minut po usnutí. V období okolo 50 roků produkce většinou ustává. Jestliže je však k dispozici dostatek jmenovaných aminokyselin a vitamínů, může ji tato kombinace stimulovat i ve vyšším věku.
Cholesterol - jeho zvýšená hladina sebou přináší vznik arteriosterózy, infarkty, cévní mozkové příhody. Asi dvě třetiny cholesterolu, který koluje v těle, produkují sama játra. Nachází se ve všech buňkách, slouží k jejich výživě i tvorbě buněčných membrán. Pomáhá při metabolismu sacharidů, proto čím více jich přijímáme, tím více cholesterolu se tvoří. Rozdíly v jeho působení závisí na druhu bílkoviny, na kterou je vázán. Doporučená a běžně přijatá hodnota celkového cholesterolu by neměla překračovat 5,2mmol/l nebo 200mg/dl. Poměr HDL (dobrý) cholesterolu k LDL, je stejně důležitý jako poměr HDL k celkovému cholesterolu. Když se udržuje denní příjem tuku okolo 20% celkové kalorické spotřeby, tak, zjednodušeně řečeno, nezvyšujeme významně hladinu cholesterolu. A nejméně 10% přijímaného tuku by mělo mít formu nenasycených mastných kyselin. Nenasycené mastné kyseliny pocházejí z rostlinných zrojů, neobsahují žádný cholesterol.
Přírodní látky snižující hladinu cholesterolu. Ječmen, vitamin C, kukuřičné otruby, brokolice a květák, pupalkový olej, pískavice, vláknina, rybí tuk, česnek, zázvor, zelený čaj, citrusový olej, luštěniny, čočka, niacin, ovesné otruby, cibule, polynenasycené rostlinné oleje, sušené švestky, psyllium, syrová mrkev, červená paprika, rýžové otruby, sojové boby, vitamin E, jogurt.
Látky zvyšující hladinu cholesterolu. Kouření, kofein, stres, antikoncepční pilulky, rafinovaný cukr, umělé přídavky do potravin, látky poškozující zevní prostředí.
Omega-3 mastné kyseliny - jsou unikátní sloužkou masa a olejů z ryb, EPA a DHA.Bylo zjištěno, že mají pravděpodobně významné preventivní i léčivé vlastnosti. A to jsou: pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů, čímž zmenšují riziko vzniku srdečního infarktu nebo mozkové příhody; působí proti nepravidelnosti srdečního rytmu; snižují riziko vzniku krevních sraženin; chrání proti rakovině prsu; snižují negativní imunitní reakce na tkáňové transplantáty; chrání před arteriosklerózou; zlepšují symptomy revmatické artritidy; udržují v dobrém stavu kůži, vlasy i nehty.
Doporučené ryby: sardinky, losos, krevety, sumec, tilapie nilská, mlži, ústřice.
Ryby nevhodné: žralok, mečoun, královská makrela, tuňák, pstruhový okoun, platýs, halibut a kanic.
Glykemický index - udává jak rychle a o kolik se po příjmu sacharidů zvýší hladina glukózy v krvi. Potraviny s vysokým indexem jsou bohaté na sacharidy (cukry a škrob) a po jejich požití vystoupí rychle krevní glukóza. To může vést k diabetesu II. typu. Optimální glykemický index je mezi 1 do 60.
Potraviny způsobující rychlý vzestup glukózy v krvi: rafinovaný bílý cukr, cukrovinky všeho druhu, chipsy , křupky, bílé pečivo, těstoviny z bílé mouky, instantní rýže, brambory, sladká kukuřice, makaróny se sýrem, vodní meloun, slazené nápoje.
Potraviny způsobující středně rychlý vzestup glukózy v krvi: otruby, chléb pita, červené fazole, pražená kukuřice, pomeranče, hroznové víno, mango, banány, ananasový džus, hrášek, nizkotučná zmrzlina.
Potraviny způsobující pomalý vzestup glukózy v krvi: těstoviny z celozrné mouky, fazole, sója a jiné luštěniny, burské oříšky, sušené datle a fíky, celozrný chléb, ovoce a zelenina, výrobky ze sóji, bílý jogurt.
Antioxidanty: příjem antioxidantů pomocí doplňků i příjmem potravin je nejlepší obranou před volnými radikály, které poškozují živé buňky. Antioxidanty pomáhají: zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu, chrání proti infarktu a mozkové příhodě, snižují riziko nádorů, zpomalují průběh Alzheimerovy choroby, pomáhají při detoxikaci protirakovinných léků, chrání zrak, tlumí následky kouření, pomáhají při znečištění vzduchu prachem, kouřením a pyly, chrání před obstruktivními plicními chorobami.
Karotenoidy - jsou významnými fytochemikáliemi, které působí především jako antioxidanty, proti vzniku rakoviny. Dále chrání před vlivem ultrafialových paprsků ve slunečním světle a proti jiným druhům záření. Šest nejúčinějších z nich se nazývá alfa-karoten, beta-karoten, kryptoxantin, lykopen, lutein a zeaxantin.
Flavonoidy - antioxidanty ve vodě rozpustné a nacházejí se jako barviva v zelenině, ovoci, zrninách, v listech a kůře stromů. Biologicky aktivní se nazývají bioflavonoidy, některé z nich mají až 50krát větší antioxidační aktivitu než vitamin C a E.
Katechiny - sloučeniny patřící do této skupiny zabraňují v bakteriálním růstu kmenů stafylokoků, jež jsou rezistentní na penicilin a vyvolávají život ohrožující infekční onemocnění. Další snižují hladinu cholesterolu, v prevenci zubního kazu a krvácení dásní. Chrání před poškozením buněčné DNA a tlumí začátek arteriosklerózy.
Reserveratrol - flavonoid jenž snižuje riziko infarktu a cévní mozkové příhody, tlumí krevní srážlivost a zabraňuje tvorbě sraženin.
Proatokyanidiny a antokyanidiny - mohutně ochraňují všechny cévy a posilují kolagenní vazivo šlach a kloubů.
Isoflavony - fytochemikálie příbuzné flavonoidům se nacházejí v sójových bobech a jiné zelenině. Potačují růst rakovinových buněk, snižují hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi.
Genistein - blokuje rozsev rakovinných nádorů tím, že v nich brání růstu nových kapilár , čímž tlumí jejich vývoj až k úplnému zániku.
Daidzein - působí společně s předchozí látkou a blokuje enzymy podporující růst nádorů.
Minerály - působí jako antioxidanty, ale podobně jako esenciální aminokyseliny nelze žádný v organizmu vytvořit, a musí se všechny přijímat potravou. Jsou pro organismus v přesně malých dávkách naprosto nezbytné, protože bez nich nemohou vitaminy vstupovat do biologických reakcí. Hlavními ochránci proti volným radikálům jsou selen a zinek.
Lactobacillus - probiotika jsou živé organismy, které přispívají ke zdraví zažívacího traktu. Jsou to prospěšné bakterie, jež pomáhají bránit vzniku různých onemocnění. Mikrob Lactobacillus acidofilus je součástí člověku prospěšné střevní flóry. Lze jej získat v čisté kultuře po inkubaci v sóji, mléce nebo kvasnicích. Je často předepisován s užíváním antibiotik, protože tyto léky ničí všechny mikroby a výsledkem bývá nepříjemný průjem nebo rozšíření plísňové infekce, takzvané kandidózy. Pravidelné užívání acidofilu udržuje střevní dutinu v pořádku. Potlačuje také zápach z úst, který vzniká hnilobnými pochody ve střevech, odstraňuje a střevní plynatost, pomáhá v léčení akné a dalších kožních nemocí. Jako doplněk se doporučuje užívat acidofilus ve formě 2 tobolek nebo 2 čajových lžiček roztoku denně. Posílení této střevní flóry je možné i pravidelným užíváním zmíněných sacharidů nebo přímo zařazením živých jogurtů do stravy.
Vláknina - máme různé druhy vlákniny, a ne všechny prospívají zdraví.
Celulóza - je hlavní součástí celozrnné mouky, otrub, zelí, mladého hrachu, fazolí bílých, červených i černých, brokolice, kadeřavé kapusty, papriky, jablek a mrkve.
Hemicelulóza - nachází se v otrubách, luštěninách, zrninách, kadeřavé kapustě, bílé hořtici a řeřichách. Celulóza i hemicelulóza nasávají tekutinu a zadržují ji a tím působí jako rezerva vody pro tlusté střevo. V podstatě však shromažďují odpad a zrychlují jeho pohyb směrem z těla ven. Tím chrání tlusté střevo před vznikem divertiklů, ve kterých mohou vznikat zánětlivé změny, hemoroidy a hlavně před vznikem rakoviny této části žažívacího ústrojí.
Klovatina - nachází se v ovesných vločkách a výrobcích z ovesné mouky, dále v sušených bobech a fazolích.
Pektin - obsahují je jablka, citrusové plody, mrkev, zelí, květák, hrách, bílé fazole, brambory a jahody. Oba poslední druhy vlákniny ovlivňují resorpci látek ze žaludku a tenkého střeva. Protože váží žlučové kyseliny, jejich úkolem je vstřebávání tuku usnadnit, ruší nebo alespoň zpomalují jeho resorpci a tím i resorpci cholesterolu. Obalují žaludeční sliznici a snižují po jídle vstřebávání cukru. Tento mechanizmus způsobuje pomalejší vzestup hladiny cukru v krvi, což bezprostředně prospívá nejen diabetikům, ale i zdravým osobám.
Lignin - tento typ vlákniny se nachází v luštěninách připravovaných ke snídani, jako jsou ovesné vločky nebo kukuřičné vločky, v otrubách a ve starší, déle skladované zelenině. Dále ve fazolích, jahodách, ředkvičkách, hruškách. Lignin snižuje stravitelnost dalších druhů vlákniny, váže žlučové kyseliny a tím snižuje vstřebatelnost cholesterolu, současně urychluje střevní pasáž.
Kvasnice - přírodní zázrak botatý na vše, co lidské tělo potřebuje. Jsou zdrojem jednotlivých aminokyselin i hotových bílkovin, vitamínů skupiny B a nutných minerálů. Spolu s lecitinem snižují cholesterol a tlumí bolesti při zánětech nervů. Kvasnice lze užívat tekuté se šťávou nebo i s vodou, nejlépe mezi jídlem. Doporučuje se přidávat ke stravě i dostatek vápníku. |
| SBĚR LÉČIVÝCH ROSTLIN |
Pokud máte rádi dlouhé procházky loukami a lesy, můžete si je zpestřit sběrem bylin. Všechny léčivé rostliny sice na našem území volně nerostou, ale většina ano. Ke sběru bylinek budete potřebovat nějaký atlas. Některé druhy se dají určit snadno a jejich sběr je bezpečný. Jiné druhy se hledají a určují mnohem hůře. Některé druhy mají trny a je potřeba se na jejich sběr specielně připravit, jiné například andělika nebo řešetlák jsou v čerstvém stavu agresivní, bezpečně je lze aplikovat pouze po usušení. Jiné mají některou část jedovatou, zatímco jiná část je léčivá. Nemůžeme pominout upozornění na některé jedovaté rostliny, které jsou podobné rostlinám léčivým. Důrazně nedoporučuji sbírat v přírodě petržel, kmín, ani jiné rostliny z čeledi miříkovitých! Pokud máte pochybnosti, nic neznámého neochutnávejte!
Samoléčbu lze doporučit - pokud znáte hranice svých možností a dokážete jít včas k lékaři; pokud znáte své tělo tak dobře, že můžete stanovit vlastní diagnózu; pokud jste si jisti v zacházení s domácími prostředky, umíte je rozeznávat a používat v správných dávkách; pokud budete pozorně sledovat účinky použitého prostředku (pro jeden sympton existují různé léčivé prostředky a u každého jedince zabírají individuálně); pokud dokážete po neúspěšné samoléčbě jít k lékaři a otevřeně jej o vlastních léčebných postupech informovat; pokud nepovažujete domácí prostředky za zázračné nebo za univerzální.
Samoléčbu nelze doporučit - pokud si nejste jisti, zda zvolený prostředek skutečně zmírní vaše potíže a nemoc; pokud jsou symptomy nejasné a vlastní diagnózu nelze určit; pokud máte pochyby, zda prostředky, které máte k dispozici, jsou skutečně tím, za co je považujete; máte-li pouze strach z návštěvy lékaře; trpíte-li opakovaně stejným symptomem, aniž byste znali jeho příčiny; pokud samoléčbě v podstatě nedůvěřujete a chcete jen ušetřit čas a peníze.
Zvláštní poděkování významným osobnostem na bylinkové scéně - Charlotte Haighová, Anne Iburg, Hester Mundisová, Josef Jonáš, Jíří Kuchař, Jiří Janča, Josef Zentrich, Dionýz Dugas, Earl Mindell, Michael Castleman.
|
| SKLADOVÁNÍ A PŘÍPRAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN |
Sušení - některé léčivé rostliny a koření lze požívat i v čerstvém, neusušeném stavu. (máta, rozmarýn, zázvor) Odborníci na léčivé rostliny však radí zpočátku používat rostlinné části sušené, lépe se skladují a nepodléhají tak snadno zkáze. Obvykle se rostliny suší na suchém, teplém a stinném místě, zavěšené ve svazcích, dokud se nezačnou drobit. Kořeny se omyjí, rozdělí a v jedné vrstvě se rozloží na čistý tác. Tento způsob sušení je náročný na prostor a poměrně dlouho trvá, několik dnů až týdnů u listů, stonků a květů a několik měsíců u kořenů a kůry. Čím rychlejší je proces schnutí, tím více se uchová účinných aromatických látek. Z tohoto důvodu se pro komerční účely suší léčivé byliny ve speciálních sušičkách. Pro domácí účely možno zakoupit přenosnou stolní sušičku.
Drcení - usušené léčivé rostliny odborníci často drtí, protože to zvyšuje jejich účinnost. Pro velkopěstitele existují speciální velké mlýnky a drtiče. Drcené bylinky jsou sice účinnější, ale svou sílu si uchovávají po kratší dobu. Proto se doporučuje rozdrtit jen menší část léčivých rostlin, zbytek skladovat ve formě celých listů, stonků či kořenů.
Skladování - chceme-li co nejdéle uchovat léčivé vlastnosti sušené drogy, skladujeme ji v nádobě z kouřového skla nebo keramické nádobě. Dalším nepřítelem sušených rostlin je vlhkost, po zvlhnutí se snažíme co nejdříve bylinky znovu usušit.
Příprava - léčivé rostliny se používají ve formě nálevu, odvaru, tinktury, kapslí, mastí či obkladů.
Olej - léčivé rostlinné oleje se zpravidla vyrábí na bázi olivového oleje. Také je důležité byliny naložené v oleji během loužení jednou denně protřepat a po vyluhování účinných látek byliny z oleje scedit. Oleje z léčivých rostlin by měly být vyráběny v malých množstvích a uloženy v tmavých lahvičkách. Dávejte přednost zevnímu užití.
Prášek - usušená rostlina se rozemele. Prášek se užívá vnitřně jen tehdy, má-li příslušná bylina obzvlášť rychle působit. Jinak se prášek míchá do mastí nebo past a užívá se zevně.
Nálev - nálev se připravuje zalitím květů či natě vroucí vodou. Na rozdíl od čaje je nálev připraven z většího množství drogy a louhuje se déle, proto je silnější. Protože se nálevy nedají skladovat, připravují se vždy podle potřeby čerstvé. Obecně platí, že se jedna nebo dvě vrchovaté čajové lžičky sušené drogy zalijí 250ml vařící vody a nechají se louhovat 10-20 minut. Nálev možno také inhalovat.
Odvar - z kůry a kořenů léčivé rostliny se účinné látky dostávají varem, protože se uvolňují pomalu. Takže místo zalití vařící vodou se voda uvede do varu, rostlina se do vroucí vody hodí a směs se nechá na mírné ohni probublávat 10-20 minut a teprve pak se scedí.
Výluh za studena - při studeném extraktu se rostlina přelije studenou vodou a obsažené látky se z rostliny louhují během delší doby, většinou den. Studený extrakt byste měli častěji zamíchat. Po scezení by se zůstatek zpravidla neměl vymačkávat.
Šťáva - šťávy se vyrábějí z čerstvých rostlin. K tomu účelu se lisují plody, listy nebo kořeny. Pokud se pijí, především kvůli obsahu vitaminů, měly by se spotřebovat ihned po vymačkání.
Sirup - sirup je hustý cukerný roztok. Jako výchozí surovina slouží šťávy nebo bylinné přípravky obsahující vodu nebo víno, které se po přidání cukru uvaří do hustého roztoku.
Koupel - koupel může být celková, sedací nebo částečná. Byliny, popřípadě výtažky z nich, se silně zředí horkou vodou. Slouží zpravidla k vnějšímu použití. Princip spočívá především v přísunu léčivých látek v kombinaci s teplem, které zahřeje celé tělo nebo příslušnou oblast, čímž se dosáhne uvolnění a uklidnění.
Inhalace - léčivé těkavé látky z bylin stoupají s vodní párou. Většinou se používají při léčbě onemocnění dýchacích cest. Doplňkové mají léčivé a kosmetické účinky na kůži.
Tinktura - je extrakt z léčivých bylin získaný pomocí alkoholu. Bývají vysoce koncentrované a dají se skladovat déle než nálev, odvar či sušená droga. K výrobě tinktur se používá čistý lékárenský líh v domácích podmínkách lze nahradit vodkou či pálenkou nebo vinným destilátem. Standardně se uvádí poměr 3dkg namleté sušené drogy na 14dkg destilovaného alkoholu, což se nechá 6 týdnů louhovat. Nádoby s tinkturou je třeba dobře uzavřít, vždy po několika dnech nádobu protřepat, použít nádoby z hnědého skla a nevystavovat je přímému slunečnímu záření a skladovat v chladu. Po šesti nedělích se doporučuje tinkturu scedit a rostlinný materiál odstranit.
Kapsle - sušenou a drcenou drogu je možné též plnit do prefabrikovaných želatinových kapslí. Naplněné kapsle je třeba skladovat na chladné teplém místě mimo dosah dětí.
Mast - masti se užívají zevně. Základem pro mast je většinou léčivý olej. Ten se nahřeje a ztuží lanolinem a včelím voskem. Také ji možno vyrobit tak, že přidáme 2 čajové lžičky tinktury do nádoby s běžným pleťovým krémem. Ve formě obkladu se dají aplikovat léčivé nálevy či odvary tak, že namočíme v nich čistý gázový čtvereček a přiložíme ho na poranění, spáleninu či jiné kožní poškození. Necháme působit 20 minut, opakujeme podle potřeby.
Obklady a zábaly - používají se především jako teplé obklady a zábaly. Mají zmírnit natažení, bolesti svalů nebo onemocnění kůže. Jindy se nechá do gázoviny nasáknout tinktura. Zde mají díky chladivému efektu minimalizovat bolesti z pohmožděnin, lehkých popálenin nebo zánětů. |
|
